Science Café Revue
Zdroj média: Pixabay.com

Posledních pět procent nedotčené krajiny

Na naší planetě v současnosti žije přibližně sedm a půl miliard lidí, a tak těžko najdete kousek krajiny, který by přímo či nepřímo nepoznamenala činnost člověka. Klimatické změny nepřímo ovlivněné činností člověka mají globální dopad a znečištění naší atmosféry zatěžuje oceány i pouště. Ještě do nedávna se zdálo, že pokud se zaměříme pouze na přímé vlivy člověka na planetu, stav přirozené krajiny na Zemi není zcela tristní.

Jenže poslední výzkumy už přinášejí jiné závěry. Studie doktorky Christiny Kennedy z Global Lands Program nasvědčuje, že tato informace už neodpovídá skutečnosti. Zevrubnou analýzou geografických dat Christina Kennedy popisuje dopad člověkem vytvořených stresorů na přírodu. Mezi ně patří například lidská obydlí, zemědělská hospodářství, přepravní infrastruktura, těžební aktivity či rozvodné sítě. Výzkumnice uvádí, že dosud odhadovaná jedna pětina nedotčené přírodní krajiny se zmenšila na pouhých pět procent – s výjimkou Antarktidy, která nebyla do výpočtů zahrnuta.

Těchto pět procent krajinných oblastí lze nalézt v odlehlých a obtížně dostupných částech světa. Často ve vysokých nadmořských výškách, mezi skalami nebo ledovci. Patří sem i tajgy a tundry.
Volnější interpretaci termínu „nedotčená krajina“ nabízí Alexandra Tyukavina z Univerzity v Marylandu. Z jejího výzkumu vyplývá, že nejvíce nedotčených – nebo minimálně poznamenaných – lesů a deštných pralesů najdeme v Guyaně a Francouzské Guyaně v Jižní Americe. Na druhou stranu, nedotčené lesnaté krajiny se v posledních letech téměř zcela vytratily z východoasijských zemí, jako jsou Kambodža nebo Laos. V africké Rwandě byla poslední taková oblast vymýcena v roce 2013.

Christina Kennedy rovněž varuje před erozí přirozené krajiny lidskou činností. „Nebezpečí tkví v tom, že větší procento planety je do určité míry člověkem přeměněno. Budeme svědky více katastrofických problémů, které souvisí s klimatickými změnami, jež se s vývojem zhoršují.“ Postupně totiž přicházíme o krajinné prvky, které například přirozeně zabraňují povodním. Přeměna krajiny zapříčiněná člověkem nás připravuje třeba také o přirozené opylovače.

Mnoho vědců si klade otázku, zda je zachovávání nedotčené krajiny v našem zájmu. Podle Jona Erlandsona, profesora z Univerzity v Oregonu, člověk ovlivnil planetu „od mamutů po mikroby“. „Lidé byli vždy vynalézaví ve vývoji nových technologií a v přeměně svého prostředí,“ argumentuje. Dnešní situace není výsledek nového, radikálního jednání člověka. Melinda Zeder z Národního přírodovědeckého muzea ve Smithsonově institutu upozorňuje, že postupem času se „jen“ zvětšuje měřítko činnosti člověka a jejího dopadu. Jinými slovy: máme větší možnosti – pozitivní i negativní – a využíváme jich.

Realitou však je, že na planetě bude žít čím dál více lidí a přeměňování podoby krajiny je nezbytné pro naše přežití. Nedokážeme předpovědět, zda budou tyto nedotčené oblasti na Zemi existovat i v budoucnosti, ale fantaskní představa, že zcela přestaneme přeměňovat krajinu podle našich zájmů je na míle vzdálená od reality. Možná bychom se místo snahy o zastavení přetváření krajiny měli zamyslet, zda můžeme krajinu přetvářet chytřeji.

Jan Majer

Většinu dne pobývá v laboratoři, s očima přitisknutýma k okuláru mikroskopu. Když občas laboratoř přeci jen opustím, podílím se v rámci projektu Science Café na produkci jednotlivých večerů.

  •  
      

Staňte se fanoušky

Přidejte se k nám na sociálních sítích.

Zapojte se do distribuce novin

Staňte se „Science Friendly“ kavárnou a nabídněte vašim hostům Science Café Revue. Pro více informací napište na info@screvue.cz

Inzerujte v novinách a na webu

Zviditelněte se pomocí jedinečného konceptu novin a webu Science Café Revue. Více informací na emailu inzerce@screvue.cz

Nejnovější