Science Café Revue
Test titulku obrázku

Novinky ve vědě

Vědecké novinky vám přinášíme ve spolupráci s internetovým portálem Vědátor. Chcete vědět víc? Vědátora najdete na facebook.com/VedatorCZ nebo na vedator.org.

Objeven komplexní živočich, který nepotřebuje kyslík

Evoluce se shoduje, že přechod života na kyslík je jedním z nejvýznamnějších adaptačních skoků v historii naší planety. Kyslík je efektivnější, a dovoluje tak i vznik komplexních forem života. Nemusí to ale zjevně platit vždy. Tým Dayanay Yahalomi z Tel Aviv University totiž v únoru popsal drobného žahavce Henneguya salminicola. Ten žije jako parazit ve svalovině lososů – a dle své genové skladby se obejde bez kyslíku, anebo přinejmenším bez jeho nám známého využití. V jeho genomu zcela chybí mitochondriální geny.

Vznikli „xenoboti“, živí neživí buněční roboti

Pozoruhodný a povětšinou nepochopený výzkum představil zkraje ledna tým několika univerzit pod vedením Sama Kriegmana. Výzkumníci totiž ze srdečních buněk žáby drápatky vytvořili tzv. xenoboty, malé potenciálně programovatelné pseudobuněčné roboty. Ti by jednou mohli pomáhat doručovat léky přímo uvnitř organismu. Zatím však vynález aplikaci postrádá – momentálně xenoboty naprogramovat nelze, stejně jako nereagují na vnější stimul. A nejde ani o vytvoření „umělého života“. Xenoboti se totiž ani nemnoží.

Ve Francii zřejmě vznikl kovový vodík

Hypotetizovaný kovový vodík by mohl přinést éru levných, efektivních paliv i mnohem úspornějších vodičů. Materiál, který zřejmě existuje v nitrech plynných obrů (patří mezi ně např. planety Jupiter, Saturn, Uran, Neptun), však vzniká působením extrémního tlaku až tří miliard pascalů. Výzkumníci z týmu Paula Loubeyre z Francouzského výboru pro atomovou energii na konci ledna sdělili, že jimi vloni vytvořený vzorek materiálu odpovídá očekávanému složení – na to nejpodstatnější měření vodivosti vzorku však teprve dojde.

Imunitní buňka chrání proti šesti druhům rakoviny

Obor imunoterapie proti nádorovým onemocněním se možná dočkal významného spojence. Vědci Cardiffské univerzity sdružení kolem Andrewa Sewella totiž v lednu ohlásili objev imunitní buněčné linie MC.7.G5, která dovede vyhledávat a ničit hned šest druhů nádorových buněk. Není zatím jasné, nakolik lze výsledky z laboratoře vztáhnout na celý lidský organismus, ani zdali se podaří MC.7.G5 stát základem nové terapie. Zdá se však, že biologická léčba rakoviny kráčí po správné cestě.

Pátrání po následcích největší exploze od Velkého třesku

Odhalení rohu „jetu“ černé díry v nadkupě souhvězdí Hadonoše přivedlo astronomy na stopu enormního „kráteru“. Ten by do sebe pojal až 15 našich galaxií! Vznikl přitom následkem enormní materiálové konzumace černé díry, která musela být největší známou detekovanou „explozí“ od Velkého třesku. Na počátku objevu byl i slovenský astronom Norbert Werner, který nyní působí na Masarykově univerzitě. Region je od Země vzdálen na 390 milionů světelných let, očekává se tak, že existovat mohly i větší podobné „exploze“.

Ladislav Loukota

Ladislav Loukota

Popularizační pisálek podepsaný už pár let pod články na Nedd.cz, Prima Zoom a především stránce na Vědátor, kterou primárně vede od jejího vzniku v roce 2016. Snaží se odborná témata přiblížit s kapkou více vtipu, aniž by to bylo nutně na úkor hloubky. Spoluzakládal také olomoucký spolek studentů přírodních věd & popularizátorů UP Crowd, který v Olomouci pořádá i místní Science Café. Ve volných chvílích píše už asi milion let svůj sci-fi román.

  •  
      

Staňte se fanoušky

Přidejte se k nám na sociálních sítích.

Zapojte se do distribuce novin

Staňte se „Science Friendly“ kavárnou a nabídněte vašim hostům Science Café Revue. Pro více informací napište na info@screvue.cz

Inzerujte v novinách a na webu

Zviditelněte se pomocí jedinečného konceptu novin a webu Science Café Revue. Více informací na emailu inzerce@screvue.cz

Nejnovější