Science Café Revue
Zdroj média: Pixabay.com

Krajina pod mikroskopem

Obyčejné pole na pěstování plodin je zároveň hracím polem různých zájmů. Snaha o zvýšení výnosů často vede k používání nešetrných způsobů hospodaření. Výzkumy ukazují, že v řešení situace by nám přece jen mohl někdo dobře pomoci – mikroorganismy.

Řada běžně používaných praktik vedoucích ke zvýšení produkce je sice krátkodobě účinná, ale výrazně ovlivňuje vzhled krajiny a v konečném důsledku mění i biodiverzitu rostlin a živočichů. Často využívané jsou pesticidy, které mají mimo jiné zahubit všechny choroboplodné zárodky a ochránit tak rostliny před uhynutím, neboť různé choroby rostlin ročně znehodnotí až třetinu celkové zemědělské produkce. Pesticidy jsou ale samy toxickými látkami. Jak z kruhu ven?

Mikroorganismy jako strážci rostlin

Na univerzitě v Utrechtu objevili bakterie, které interagují s rostlinami v půdě, na kterou byly aplikovány. Tyto bakterie se shlukují těsně kolem kořene rostlin a vytváří tak nepropustnou bariéru pro patogeny nacházející se okolo. Přestože je tedy patogen stále přítomen, rostlina je ochráněna a nedochází k jejímu nakažení. Mikroorganismy by se tak mohly stát jakýmisi „bodyguardy“ rostlin, a to bez použití chemických látek.

Jak se ale vypořádat s obdobím sucha, nízkým nutričním potenciálem půd či nedostatečným vzrůstem plodin? I na tyto otázky můžeme najít odpovědi v podobě využití mikroorganismů. Zasadíme-li plodinu do suché země s nízkou hladinou potřebných živin, pravděpodobně zahyne. Dodáme-li jí ale ty správné mikroorganismy, které jsou schopné života uvnitř dané rostliny (tzv. endofyté), můžeme této plodině výrazně pomoci. Některé mikroorganismy jsou schopné fixace vzdušného dusíku, jiné zase pomáhají zvýšit dostupnost dalších živin, jako je například fosfor a jiné mikroživiny.

Endofyté jsou schopny také produkce rostlinných hormonů, které ovlivňují růst rostliny, či látek odpuzujících škůdce. Rostlinám rovněž pomáhají přežít nehostinné podmínky, jako je například sucho. Samozřejmě není možné všechny doposud známé a osvědčené zeměděl- ské postupy hodit za hlavu a soustředit se pouze na využití mikroorganismů. Výzkum jejich potenciálu a zařazení do zemědělské praxe by ale mohlo ulehčit krajině i zemědělcům.

 

Martina Kračmarová

Martina Kračmarová

Čtvrtým rokem studuji doktorát v oboru mikrobiologie na VŠCHT Praha, kde jsem zapojena do projektů zaměřených na studování chování mikrobiálních komunit v různých prostředích (od půdy, přes rostliny až po kinematografické materiály). Kromě novinek v biologii se zajímám o cestování a výtvarnou činnost.

  •  
      

Staňte se fanoušky

Přidejte se k nám na sociálních sítích.

Zapojte se do distribuce novin

Staňte se „Science Friendly“ kavárnou a nabídněte vašim hostům Science Café Revue. Pro více informací napište na info@screvue.cz

Inzerujte v novinách a na webu

Zviditelněte se pomocí jedinečného konceptu novin a webu Science Café Revue. Více informací na emailu inzerce@screvue.cz

Nejnovější