Science Café Revue
Vertikální hydroponická farma. / Zdroj: Karolína Pumprová

Farmářka, která se neumaže od hlíny

Hydroponie, pěstování rostlin bez půdy pouze v živném roztoku, je stále oblíbenější. O tomto způsobu pěstování rostlin a budoucnosti tradičního zemědělství jsme si povídali s Karolínou Pumprovou, spoluzakladatelkou městské hydroponické farmy HerbaFabrica.

Jak jste se dostala k hydroponickému pěstování rostlin?
Jsem z vesnice a mám velký vztah k přírodě, která mi při studiích v Praze chyběla. Tak jsem si tu vybudovala vlastní hydroponickou zahrádku. Na hydroponickém pěstování rostlin mě baví mimo jiné i to, že je to velmi komplexní záležitost. Je to něco mezi klasickým zemědělstvím a laboratorní prací. A navíc můžeme výsledek sníst.

Jak běžné je hydroponické pěstování rostlin v Česku i v zahraničí?
Produkční hydroponií (tj. tou, která se využívá k pěstování potravin) se lidé zabývají od 70. let. V USA je například úplně běžné, že se zelenina pěstuje tímto způsobem. V Česku vzniklo za posledních pět let několik farem, zejména zaměřených na pěstování rajčat. Ta se pěstují ve skleníku, u něhož je bioplynová stanice, která vytápí skleník a produkuje energii, která se využívá na dosvěcování od podzimu do jara. Tím pádem se zajistí celoroční produkce přímo tady u nás v Česku.

Dá se tedy říct, že hydroponické pěstování je šetrné k životnímu prostředí?
Vnitřní pěstování má určité aspekty, které jsou hodně ekologické, ale také má aspekty, které jsou velmi neekologické. Pořizovací cena zařízení, které je většinou plastové, je hodně vysoká a vysoké jsou také provozní náklady, např. na svícení a vytápění. Na druhou stranu jsou to uzavřené systémy, kde můžeme cirkulovat vodu a uvádí se, že úspora je až 90 % oproti tradičnímu zemědělství. Stejným způsobem se šetří také živiny.

Jaké další výhody má hydroponické pěstování rostlin oproti tradičnímu zemědělství?
Velká výhoda je v tom, že si můžete nastavit pěstební proces dle libosti. Člověk se rozhoduje, jak moc bude kytkám svítit, kolik živin a vody jim dá, jaká bude teplota a jak moc bude větrat. Zemědělec si tedy může naplánovat optimální prostředí, ve kterém rostlina roste. V hydroponických farmách také nejsou tak masivně rozšířeni škůdci a nemusíme tak používat chemické postřiky. Hydroponické plodiny jsou velmi kvalitní produkty.

Dají se pomocí hydroponie vypěstovat všechny rostliny, nebo existují některé, pro které je to ne- vhodné nebo nepoužitelné?
Dá se vypěstovat všechno, třeba i stromy, ale nedává to ekologický ani ekonomický smysl vzhledem k tomu, že trvá i několik let, než začne plodit. Dnes se pěstuje hlavně zelenina. Pokud je produkce objemná, tak se ceny vyrovnají produktům z tradičního zemědělství, ale jinak je to spíše dražší kvůli vysokým nákladům. Odpovídá tomu ale kvalita.

Nahradí někdy hydroponie klasické zemědělství?
Nejspíš ne a ani si nemyslím, že by to bylo dobře. Je to dobrý způsob, jak pěstovat rostliny, které tu nejsou původní, a které u nás neumíme vypěstovat v odpovídající kvalitě. Klasické plodiny, jako třeba pšenice, nicméně nejsou do hydroponie vhodné. Pořád budeme potřebovat půdu a klasické zemědělství k tomu, abychom se uživili. Hydroponie svět nespasí. Svět spasí, když se lidé začnou k půdě chovat hezky a začnou s ní dobře nakládat.

Co konkrétně máte na mysli tím dobrým zacházením?
Dobré je například zmenšovat lány polí a rozčleňovat je tzv. nektarodárnými pásy pro hmyz a napravovat tak to, co bylo napácháno za socialismu. Rozčlenění zemědělských pozemků s sebou přináší také celou řadu dalších benefitů, například lepší zadržování vody v krajině
či menší šíření škůdců. Myslím, že boom toho, co jsme schopni z přírody „vytřískat“, už máme za sebou a nyní je čas se navrátit k pokoře, následovat přírodu a dělat všechno poctivěji.

Karolína Pumprová

Vystudovala biotechnologie a šlechtění rostlin na České zemědělské univerzitě. Zabývá se hydroponií, městským farmařením a indoor pěstováním zemědělských plodin. V roce 2018 založila městskou farmu HerbaFabrica – vertikální hydroponickou farmu.

Tereza Mašínová

Tereza vystudovala mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Působí v Laboratoři environmentální mikrobiologie na Mikrobiologickém ústavu Akademie Věd, kde se zabývá ekologií mikroorganizmů v lesních ekosystémech. Věnuje se také popularizaci vědy, je vítězkou souteže FameLab a s nadšením prednáší a píše o různých (nejen) biologických tématech.

  •  
      

Staňte se fanoušky

Přidejte se k nám na sociálních sítích.

Zapojte se do distribuce novin

Staňte se „Science Friendly“ kavárnou a nabídněte vašim hostům Science Café Revue. Pro více informací napište na info@screvue.cz

Inzerujte v novinách a na webu

Zviditelněte se pomocí jedinečného konceptu novin a webu Science Café Revue. Více informací na emailu inzerce@screvue.cz

Nejnovější