Science Café Revue
Mapa České republiky upravená 3D modelováním / Autor a zdroj: Jan Pacina | Mapový podklad © Český úřad zeměměřický a katastrální, www.cuzk.cz

Cestování v čase pomocí map

Mapy nám nejen pomáhají vidět, kudy povede naše cesta, ale jsou i jízdenkou do minulosti.

Díky starým mapám si totiž můžeme prohlížet již neexistující krajinu, procházet se dávno přestavěnými ulicemi měst či objevovat zaniklé osady v pohraničí. Na těchto mapách lze obdivovat původní tvář krajiny – před začátkem industrializace, regulací a meliorací vodních toků, výstavbou přehrad a otevřením povrchových lomů. Mnohé mapy jsou navíc samy o sobě uměleckými díly a můžeme se tak kochat jejich grafickým zpracováním.

Mapy lidstvo provázejí od jeho prvopočátku. Známá je nejstarší mapa na mamutím klu, dochovaly se mapy zámořských objevů, starých cest nebo královských měst.

Nejstarší mapy jsou kresleny „od oka“ a z dnešního pohledu připomínají spíše obrázky, ale i v těchto mapách můžeme najít informace o již dávno zaniklých jezerech, osadách nebo obchodních stezkách.

Postupem času a s lepší technologií začaly vznikat přesnější mapy. Ty, které poprvé podrobně ukazují celou habsburskou monarchii (a tedy i krajinu dnešní České republiky), vznikly ve druhé polovině 18. století. Tyto mapy však stále nebyly tak přesné, jak jsme dnes zvyklí. Byly určeny primárně pro vojenské účely a doprovázel je tzv. textový operát. To byla sbírka tlustých knih, které zpřesňovaly mapové informace – obsahovaly fakta např. o schůdnosti cest (jak strmá a blátivá cesta může být), o místech, kde se dá přebrodit řeka či kde se ve vesnici najíst a přespat. Tento soubor tak velmi podrobně popisuje již neexistující svět.

Moderní technologie umožňují pracovat s mapami úplně jiným způsobem, než tomu bylo ještě před 40 lety. V dnešní době máme mapy neustále u sebe v mobilu, na pár kliknutí vyhledáváme nejbližší restauraci, nejkratší cestu nebo nejlepší výhled do údolí. Velkým pomocníkem geoinformatiků jsou tzv. Geografické informační systémy (GIS), které začaly vznikat v 90. letech minulého století. Díky nim lze snadno navrstvit několik starých map na sebe a lehkým tahem myši srovnávat změny, které člověk v krajině způsobil.

Zachovat paměť krajiny

Jak víme, dnešní technologie jde ještě dále a umožňuje to, co by pro naše předky bylo nepředstavitelné – do map můžeme přidávat fotografie, texty, videa. I tímto způsobem totiž můžeme zachovat paměť krajiny. Ano, paměť krajiny je však uchovávaná také v lidech, kteří v dané oblasti žijí – oni znají místní příběhy, které se vážou k určitým místům, oni vědí, co se stalo u smírčího kříže v zatáčce u cesty, nebo kdo a kdy postavil boží muka na kopci.

Někdy však pohnutá historie – u nás například dějiny pohraničí – způsobí téměř kompletní ztrátu paměti krajiny – původní obyvatelé odešli a spolu s nimi i paměť krajiny. Velmi těžko se tak dávají dohromady původní pověsti, historie míst a zaniklých osad. I s tímto nám mohou pomoci digitální mapy založené na starých mapách, které ukáží, kde smírčí kříž původně stál, na které straně cesty byla kaplička, případně kde stával ten který dům. Díky metodám 3D modelování pak umíme digitálně rekonstruovat zaniklé stavby a usadit je virtuálně zpět do krajiny, dokážeme vytvořit 3D modely soch a dalších objektů uložených v depozitářích a umístit je v mapě tam, kam původně patřily. A tak se můžeme vrátit v čase o pár desetiletí nebo možná i staletí zpět a procházet se historií.

 

Jan Pacina

Jan Pacina je zaměstnán jako docent na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem a na částečný úvazek na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Věnuje se především aplikovanému výzkumu v oblasti využití geoinformatiky v životním prostředí. Jeho hlavním zaměřením je modelování a rekonstrukce krajiny (reliéf, využití krajiny) ze starých map a archivních leteckých snímků, ale také s pomocí nejmodernějších metod geoinformatiky. Další část výzkumu je věnována spolupráci s historiky a archeology, v rámci které se aktivně účastní výzkumu středověké těžby v Krušných horách. Honza se také věnuje súdánské prehistorii, kde je jako geoinformatik, součástí interdisciplinárního týmu odborníků Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze, odhalujícího počátky osídlení Súdánu v oblasti 6. nilského kataraktu.

  •  
      

Staňte se fanoušky

Přidejte se k nám na sociálních sítích.

Zapojte se do distribuce novin

Staňte se „Science Friendly“ kavárnou a nabídněte vašim hostům Science Café Revue. Pro více informací napište na info@screvue.cz

Inzerujte v novinách a na webu

Zviditelněte se pomocí jedinečného konceptu novin a webu Science Café Revue. Více informací na emailu inzerce@screvue.cz

Nejnovější