Science Café Revue

Dva mozky, jedno vědomí

Lidé, kterým museli lékaři chirurgicky oddělit levou a pravou hemisféru, možná nemají dvě navzájem nezávislá vědomí. Nová práce psychologa Yaïra Pinta zpochybňuje výsledky klasických experimentů.

O kalosotomii jste patrně nikdy neslyšeli. Není se ani moc čemu divit, jde totiž o velmi vzácný zákrok, během nějž chirurg přeruší takzvané kalózní těleso – silný svazek nervových vláken propojujících pravou a levou mozkovou hemisféru. Smyslem je zabránit šíření jinak neléčitelných epileptických záchvatů.

Hemisféry mozku nezůstanou po kalosotomii zcela oddělené, jejich komunikace se však omezí na rychlost asi jednoho bitu za sekundu. Pro srovnání: nejpomalejší telefonní modemy, ­kterými se šířil internet v devadesátých letech, zvládly za sekundu přenést bitů stovky.

Mozek lidí po kalosotomii je vzhledem k tomuto specifiku zajímavým výzkumným materiálem, což si na konci 60. let minulého století uvědomili neurovědci z amerického Caltechu Roger Sperry a Michael Gazzaniga. V sérii experimentů se rozhodli otestovat, co oddělení hemisfér udělá se způsobem, jak lidé vnímají okolní svět.

Dva pozorovatelé. Nebo ne?

Protože optické dráhy v mozku vedou křížem, putují informace z levé poloviny zorného pole do pravé části mozku a naopak. Hemisféry mozku jsou proto obvykle specializované na určité druhy problémů. Levá bývá centrem analytického a abstraktního myšlení a řeči, pravá je obvykle zaměřená na prostorové vztahy nebo motorické dovednosti.

S neporušeným kalózním tělesem nepředstavuje tato specializace problém. Když například do vaší pravé hemisféry, méně dokonalé ve zpracování řeči, přijde obrázek samice hrabáče, pošle kalózním tělesem informace do levé poloviny mozku. Vy pak můžete jihoafrického savce pojmenovat nahlas.

Lidem s chirurgicky oddělenými hemisférami, kteří se zúčastnili pokusů Sperryho a Gazzanigy, však tento jednoduchý úkol způsoboval obtíže. Předměty předložené v pravé polovině zorného pole dokázali pojmenovat ústně i písemně. U předmětů předložených v levé polovině zorného pole ovšem nesvedli ani jedno. Dokázali je však určit ukázáním.

Sperry a Gazzaniga dospěli na základě svých pokusů k závěru, že pacienti s přeťatým kalózním tělesem mají dvě vědomí. V jejich hlavách sedí dva oddělení pozorovatelé – každý ve své hemisféře.

Jenže když se v roce 2017 pokusil jejich experimenty zopakovat tým nizozemského psychologa Yaïra Pinta z univerzity v Amsterodamu, neuspěl.

Podle článku, který kolektiv vědců vedený Pintem zveřejnil v časopise Brain, zvládali pacienti s rozděleným mozkem odpovídat na podněty z obou stran zorného pole bez rozdílu. Přítomnosti dvou samostatných vědomí nic nenasvědčovalo.

Znamená to, že výsledky Sperryho a Gazzanigových pokusů jsou chybné? Těžko říct. Oba výzkumné týmy měly jen málo pokusných osob – Sperry a Gazzaniga čtyři, Pinto a jeho tým dvě. Ani jeden z týmů tak nemohl získat statisticky významné výsledky. Kalosotomie je vzácná operace, proto je pokusných osob tak málo.

O výzkumu Sperryho a Gazzanigy s oblibou píší autoři učebnic, popularizačních knih a článků o mozku i všelijakých svépomocných příruček. Určitě alespoň z části stojí i za oblibou všelijakých new age aktivit, jako je například kreslení pravou mozkovou hemisférou. Teď to ale vypadá, že teorii bude potřeba ještě prověřit.

Autor je spolupracovník redakce.

Radek John

Bývalý vědecký novinář. V současnosti píše nejvíce o lodích.

  •  
      

Staňte se fanoušky

Přidejte se k nám na sociálních sítích.

Zapojte se do distribuce novin

Staňte se „Science Friendly“ kavárnou a nabídněte vašim hostům Science Café Revue. Pro více informací napište na info@screvue.cz

Inzerujte v novinách a na webu

Zviditelněte se pomocí jedinečného konceptu novin a webu Science Café Revue. Více informací na emailu inzerce@screvue.cz

Nejnovější