Science Café Revue

Tweetování s vesmírem

Jak se lidstvo snaží navázat vztah s mimozemskými civilizacemi?

Kde tedy jsou? Tuto zdánlivě jednoduchou otázku položil svým kolegům fyzik a držitel Nobelovy ceny Enrico Fermi v roce 1950, když jim představoval výsledky svých úvah o tom, kdy se potkáme s mimozemskými civilizacemi.

Na základě teoretických odhadů opřených o počet hvězd v naší Galaxii (200 miliard), počet planet vhodných pro život (11 miliard a dalších 40 miliard, pokud zahrneme i planety obíhající okolo červených trpaslíků), a pravděpodobnosti, že se na planetě skutečně život vyvine, Fermi vypočítal, že v naší Galaxii by se mohl nacházet až 1 milion komunikujících mimozemských civilizací. Navíc v okolním vesmíru existují více než dva triliony galaxií. Jak je tedy možné, že ani dnes, po téměř 70 letech pátrání, stále ještě nemáme žádný důkaz o existenci mimozemského života?

Na světě existuje mnoho vědců i nadšenců, kterým Fermiho otázka nedá spát a kteří po mimozemských civilizacích neúnavně pátrají v rámci projektů zastřešených iniciativou SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence). Ta staví na předpokladu, že nejpravděpodobnějším způsobem, jak by s námi mohli mimozemšťané komunikovat, je využití rádiových vln. Víme, že tyto signály nevznikají samovolně a jejich zachycení by tedy dokazovalo existenci mimozemské technologie.

První zpráva, kterou jsme do vesmíru vyslali v roce 1972, však měla podobu drobné pozlacené hliníkové destičky zobrazující polohu Země v Galaxii, atom vodíku a muže a ženu. Destička je uchycena na nosníku parabolické antény sondy Pioneer, která se nyní řítí ven ze sluneční soustavy a míří k hvězdě Aldebaran v souhvězdí Býka, kam by měla dorazit zhruba za 2 miliony let.

První pilotní pokusy o zachycení rádiových signálů provedl Frank Drake už v roce 1960. Drake studoval hvězdy Tau Ceti a Epsilon Eridani, ovšem signál o existenci mimozemského života nepřišel. Tento experiment vešel do historie pod názvem Ozma.

Od té doby technologie pokročila a jeden z vrcholů našich možností v tomto směru dnes představuje radioteleskop Arecibo v Portoriku. Rádiové vlny z vesmíru se odráží od 40 tisíc hliníkových bloků do zrcadla a jsou dále zpracovány. Arecibo skenuje až tisíce blízkých hvězd podobných Slunci.

Obrovské množství takto získaných dat inspirovalo vědce k projektu SETI@home, který byl spuštěn v květnu 1999. Jeho podstatou je využití výpočetní kapacity osobních počítačů k analýze dat z Areciba i dalších radioteleskopů. Princip je jednoduchý – k tomu, abyste pomohli jednomu z nejpozoruhodnějších vědeckých projektů, stačí připojení na internet a stažení jednoho programu.

Asi největší vzrušení vyvolal rádiový signál zachycený doktorem Jerry R. Ehmanem v roce 1977 radioteleskopem The Big Ear v Ohiu. Díky jeho poznámce na okraji papíru (WOW!) dostal signál své jméno. Zdroj signálu vykazoval známky původu mimo sluneční soustavu, byl třicetkrát silnější než běžný signál a doba jeho sledování činila celkem 72 sekund. Signál se již znovu detekovat nepodařilo, a tak byl celý příběh uzavřen s tím, že se nejspíš jednalo o rádiové vlny vyslané ze Země, které se odrazily ve vesmírném prostoru. Pro jistotu jsme ale po více než 35 letech vyslali odpověď. V roce 2012 odešla z Areciba zpráva složená z desetitisíce tweetů a několika videí od známých osobností.

Více či méně vážně myšlená poselství odcestovala do kosmu ze Země několikrát.

Některá mířila ke konkrétním cílům, jiná jsou zase odsouzena k bloudění vesmírem v naději, že je objeví nějaká neznámá civilizace. Například v roce 1974 vyslali z Areciba na kulovou hvězdokupu M13 v souhvězdí Herkula tříminutovou zprávu zakódovanou ve dvojkové soustavě (23 řádků a 73 sloupců

nul a jedniček). Jedinou vadou na kráse je, že hvězdokupa je vzdálena 25 tisíc let, a tak odpověď můžeme očekávat nejdříve za 50 tisíc let.

Větší naděje tedy je, že získáme odpověď na zprávu známou pod názvem „Hello from Earth“, která míří k hvězdě Gliese 581 a kterou vyslala NASA v roce 2009. Pokud bude zachycena, odpověď by mohla přijít již v roce 2049.

Sečteno podtrženo, navzdory úsilí, které lidstvo do pátrání po mimozemšťanech vložilo, se zatím nepodařilo detekovat žádné důvěryhodné signály, které by naznačovaly existence inteligentního mimozemského života. Otázkou ovšem zůstává, jestli je to dobrá, nebo špatná zpráva.

Tereza Mašínová

Tereza vystudovala mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Působí v Laboratoři environmentální mikrobiologie na Mikrobiologickém ústavu Akademie Věd, kde se zabývá ekologií mikroorganizmů v lesních ekosystémech. Věnuje se také popularizaci vědy, je vítězkou souteže FameLab a s nadšením prednáší a píše o různých (nejen) biologických tématech.

  •  
      

Staňte se fanoušky

Přidejte se k nám na sociálních sítích.

Zapojte se do distribuce novin

Staňte se „Science Friendly“ kavárnou a nabídněte vašim hostům Science Café Revue. Pro více informací napište na info@screvue.cz

Inzerujte v novinách a na webu

Zviditelněte se pomocí jedinečného konceptu novin a webu Science Café Revue. Více informací na emailu inzerce@screvue.cz

Nejnovější